Dnes je smutný den. Jeden z těch dnů, kdy máte nutkání říct, že je život občas nespravedlivý. Přesně takovou větu strašně nerada poslouchám od druhých, ale sama jsem ji dnes podruhé v životě vyslovila. Poprvé před více než pěti lety, když odešel táta, podruhé dnes, když mi bráška oznámil, že miminko, které s přítelkyní čekali (21.tt), odešlo včera po předčasném porodu na druhou stranu za duhový most.
Mamince i tatínkovi hodně síly. Nedokážu si představit bolest, jakou oba prožíváte. Neodkážu si představit mít oči plné slz a najít poslední zbytky sil a rozloučit se v náručí s človíčkem, které jsme měli v plánu na tomto světě vítat. Je mi to nepředstavitelně líto.
Andílku, odpočívej. A až načerpáš více síly, tak za námi přijď znovu 🖤💙🤍
