Na první podzimní den se narodila moje dcera. (Všechno nejlepší, zlatíčko ♡)
Miluji podzim už asi od narození. To, jak vzdoušek chytne jiný nádech.
Jak se objeví první opary nad polem.
Přicházejí na řadu dlouhé flanelové košile, letos to bude mít zvláštní nádech,
protože budu nosit hlavně ty tátovy.
Podzim je pro mne znamením,
že si dám svoji pravidelnou dávku horké čokolády.
Tu se šlehačkou.
Vnímám, jak všechno vstřebávám jinak - náladu, pocity, přírodu...
Je to nádherné období, které i přes deštivé dny přijímám v poklidu,
protože to k tomu prostě patří. Patří k tomu huňaté ponožky.
Hrníčky s teplou tekutinou. Procházky listím.
Horká vana, která v létě nemá smysl.
Je to období svetrů a mikin s kapucemi. Nejraději mám ty od přítele.
Každej rok si mne dobírá, že "zase nosím ty jeho". Jo, lásko ♡
Období, kdy se zachumlám s knihou do deky a popíjím čaj.
Období, kdy koupím 🎃 a zase si slíbím, že vyzkouším nějakej recept.
A pak si uvědomím, že mám ráda dýni spíš vykrojenou se svíčkou uvnitř ツ
Aby se to líbilo dětem a krášlilo nám to balkón.
Období svíček a uvědomění si, co je to teplo domova.
Období štrůdlů a skořice.
Vůně jablíček je na podzim taky jiná.
Miluji podzim. Tu barevnost. Někdo má pocit, že všechno umírá,
ale já to vidím tak, že všechno žije.
A mám pocit, že to bude žít i v mé kuchyni.
Dala bych si švestkový koláč se skořicí a čajem. 💕
